Stavebniny SuchomelPC Net


Historie
Současnost
Zastupitelstvo
Úřední elektronická deska
Kulturní výbor
Ke stažení
Zápisy z jednání a vyhlášky
Fotogalerie
 
Jak jsme stavěli Máju (ne včelku) r.2002
„Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas. Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.“ Takhle nějak to napsal Mácha, ale příběh, který právě čtete napsal sám život (a ten jak víme se z nikým nepárá.).

Nebylo to 1. května, ale 30. dubna r.2002. Nebylo to večer, ale v dopoledních hodinách. Místo hrdličky vyhrával místní rozhlas o tom že zase nepůjde elektrika, času bylo málo a s tou láskou to taky nebylo tak žhavé.
Již za prvního ranního rozbřesku (10 hodin není přece tak pozdě) se schází skupinka mladých , ambiciózních a hlavně zatím čistých mužů na prostranství před kulturním zařízením v Pačlavicích za účelem splnění těžkého úkolu, kterého se každoročně zhostí pouze ti nejzodpovědnější a tím je vykopání jámy pro tradiční máj.
Takto náročný úkol je třeba nejdříve důkladně promyslet a hlavně také doplnit tekutiny, k čemuž dobře posloužil místní obchod se zbožím smíšeným. Dali jsme hlavy dohromady a zjistili, že budeme zřejmě potřebovat rýče a lopaty, neboť stroje s mě nic neříkajícími zkratkami UNC ani UDS nemáme k dispozici a jámu tedy musíme vykopat ručně. Po tomto zjištění a zajištění pracovních nástrojů jsme se pustili do práce. Se zvětšující se hloubkou a zeminou přibývající na povrchu však odcházel náš pracovní zápal. Když po vykopání více než třech metrů, kdy se již v jámě objevila slaná voda a bylo cítit klokaní maso, jsme ze dna jámy vytáhli ježuru australskou. Usoudili jsme, že budeme zřejmě dosti hluboko na to, aby náš 29 metrů vysoký máj nespadl ani za největšího větru. Po dohodě za použití mobilního telefonu (jiná komunikace již v takové hloubce nebyla možná) byl z jámy vytažen za pomocí lana a vrátku (klasický vrátek byl nahrazen Milhausem Havelkou) poslední člen naší průzkumné expedice do nitra země. Poté jsme se odebrali k místnímu toku za účelem odstranění bláta a z nářadí i členů samotných. Po odevzdání prázdných vratných lahví se všichni rozešli do svých příbytků čekajíce na hodinu „H“, kterou byla ohlášena hodina sedmnáctá, kdy se mělo konat samotné stavění máje. Po ochlazení organismu, zapříčiněného vypitím několika piv, jsme se jali usadit velice dlouhý strom do naší krásné jámy.
Za vydatné pomoci několika (asi 40-ti) přátel a známých jsem máj postavil vlastně úplně sám, za což mi nebyla udělena ani pochvala před nastoupenou jednotkou ani před nastartovanou P-V3S-kou. Zklamán tímto zjištěním jsem se uchýlil zpět před hasičskou zbrojnici očekávajíc projevy uznání, kterých se mi však nedostalo ani od jednoho ze stodvaceti účinkujících a diváků.
29.07.2002 v 20:37 Trávníček Martin