Stavebniny SuchomelL-Stam


Historie
Současnost
Zastupitelstvo
Úřední elektronická deska
Kulturní výbor
Ke stažení
Zápisy z jednání a vyhlášky
Fotogalerie
 
Polární výzkumník Ota Kříž
Polární výzkumník Ota Kříž
Narodil se v Pačlavicích 12. června 1845 jako syn vrchnostenského ranhojiče Antonína Kříže a jeho manželky Anny, rozené Kleinerové. Byl však po její předčasné smrti vychováván svou nevlastní maminkou Rozálií.

Jako devítiletý se stal roku 1854 žákem piaristické dvoutřídní reálky v Kroměříži, na níž během studia projevoval nadání a zálibu v kreslení a v matematice i obdiv ke strojům. Ve Vídni se vyučil strojnictví, od roku 1866 konal základní vojenskou službu u válečného námořnictva, s nímž jako poddůstojník podnikl několik delších plaveb po moři. Poté pracoval jako strojník u paroplavební společnosti ve Terstu. V důstojnické funkci lodního strojníka se zúčastnil na parní jachtě "Víceadmiral Tegetthof" druhé rakousko-uherské výpravy k severnímu pólu. Uskutečnila se od 13. června 1872 do 3.září 1874. Byla vedená dvěma zkušenými badateli, jimiž byli iniciátor mezinárodní vědecké spolupráce Karel Weyprecht a zeměpisec i malíř Julius Payer. Výprava objevila Zemi Františka Josefa, nejsevernější souostroví na východní polokouli. Jedny z ostrovů, jež za účasti Oty Kříže objevila výprava Weyprechtova-Payerova, byly jeho zásluhou nazvány Stoličkovými ostrovy. Kříž se nedočkal vítězného návratu svých 23 odvážných druhů (pět členů posádky spolu s ním pocházelo z Čech a Moravy, např. topič J.Pospíšil z Přerova). Téměř po dvou letech pobytu a náročné výzkumnické práce v oněch krajinách smrtelně onemocněl a zemřel 16.března 1874. Byl pohřben 19.března na Wilczkově ostrově v Zemi Františka Josefa. Na výpravě si psal Arktický deník, který ve výtahu německy vydal ve Vídni 1875 jeho bratr Antonín Kříž. Jeho čistý výtěžek byl určen na zbudování pomníku v Pačlavicích. Pomník, opatřený na čelní straně bronzovou kruhovou plaketou s reliéfem Oty Kříže, je v Pačlavicích dosud zachován. Můžete ho najít hned u hlavní cesty blízko pačlavského zámku.

(Pramen Zpravodaj Muzea kroměřížska 1984/2, regionální heslář Muzea kroměřížska)
14.02.2009 v 23:05 Hort Petr