Stavebniny SuchomelPC Net


Historie
Současnost
Zastupitelstvo
Úřední elektronická deska
Kulturní výbor
Ke stažení
Zápisy z jednání a vyhlášky
Fotogalerie
 
ZALOŽENÍ JEDNOTNÉHO ZEMĚDĚLSKÉHO DRUŽSTVA V PAČLAVICÍCH DO ROKU 1963
Ihned po osvobození usilovali pačlavští občané o převzetí zemědělské velkostatkářské půdy do vlastních rukou. Dokonce v neděli 1. července 1945 uspořádal MNV slavnost převzetí zemědělské půdy lidem. Slavnostní průvod vyšel ze sokolské zahrady z Kratochvíle ve 14 hodin odpoledne.

V čele průvodu jela hanácká jízda v krojích, za nimi děti v sokolských a hanáckých krojích, pak mládež a ostatní občané. Po proslovech se vracel průvod vesnicí na „Kratochvíli“, kde byla v sokolské zahradě lidová veselice. V srpnu v obci bylo občanům ohlášeno, že se budou parcelovat pozemky velkostatku. K parcelaci však nedošlo, protože majetek velkostatku byl církevní a ústřední správa kongregace milosrdných sester sv. Vincence za Paula ve Vídni předvedla tento majetek začátkem června 1945 české sekci tohoto úřadu v Kroměříži. Až do té doby tento majetek podléhal správě německého mateřince ve Vídni. Se svolením zemského národního výboru byl pačlavský velkostatek vyňat z parcelace a konfiskace. MNV podal proti tomuto rozhodnutí odvolání do Prahy, které však do konce roku 1946 nebylo vyřízeno. V roce 1947 (5. října) byla svolána rolnická komise, na kterou byli pozváni i zástupci politických stran. Byli zvoleni čtyři důvěrníci, kteří spolu se zástupci z okolních vesnic Lhoty a Dětkovic měli zvolit čtyřčlennou deputaci, jež měla jet do Prahy na ministerstvo, aby se parcelace pačlavského velkostatku urychlila. Zájem o půdu projevilo 60 zemědělců. O parcelaci zdejšího velkostatku se jednalo také na schůzi Jednotného svazu českých zemědělců 19. ledna 1948. Teprve na nátlak místní organizace KSČ byla dne 10. února 1948 vyslána deputace do Prahy na ministerstvo zemědělství k okamžitému zahájení jednání o rozparcelování velkostatku Pačlavice. Když poměry na pačlavském velkostatku výstižně objasnili Vilém Hanák a Jan Zavadil, revizní komise rozhodla, že pačlavský velkostatek o výměře 706 ha propadá revizi výměrou nad 50 ha kromě samotného kláštera a poutního místa Jezírka. Dne 28. dubna 1948 přijeli členové komise z pozemkového úřadu z Olomouce, kteří jednotlivým obcím přidělovali půdu z pačlavského velkostatku, a to Pačlavicím, Pornicím, Dětkovicím, Osičanům, Lhotě a Koválovicím. Dne 7. září 1948 sepisoval úředník pozemkového úřadu z Olomouce za účasti zástupců MNV a rolnické komise inventář velkostatku a jednal se zemědělci o jeho převzetí do státní správy. předsedou rolnické komise byl Jan Zavadil. Dne 10. září 1948 přijeli sepsat inventář úředníci ze zemědělského národního výboru. Rozhodli, že na obdělání 100 měřic orné půdy zůstanou klášteru 2 páry koní, traktor a část potřebného inventáře. Hospodářský inventář, který byl zabrán pro státní správu, byl rozprodán občanům 16. září 1948. Nová rolnická komise byla ustanovena 7. října 1948 a jejím předsedou se stal Jan Zavadil. MNV bylo přiděleno pět měřic půdy pro koupaliště, hřiště stavební místo. Členové rolnické komise a drobní zemědělci obdrželi po 5 měřicích zemědělské půdy. Ostatní zájemci z řad dělníků obdrželi po 2,5 měřicích půdy. Již v roce 1949 probíhaly schůze pro všechny zemědělce i pro ty nejmenší o výhodách zemědělských družstev a jejich zřizování. Všechny tyto schůze během roku 1950 byly přípravou k založení budoucího JZD. Na schůzích mluvil zástupce KSČ s. Křepelka, další zástupce ONV s. Conk a s. Vojáček. V roce 1950 byl utvořen přípravný výbor z řad drobných zemědělců a dělníků, kteří družstvo zakládali dobrovolně a bez nátlaku. Pokud k založení JZD v Pačlavicích vyšel z akce stranického školení, které se konalo ve vesnici na námět „Socializace vesnice“. Na stranické školení byl vyslán s. Arnošt Zavadilík ze sekretariátu KSČ. Měl na starosti veškerou přípravu k založení JZD Pačlavice. Tehdy se předseda MNV s. František Šádek zapsal do dějin JZD Pačlavice. Na jeho popud a dalších spolupracovníků Tomáše Vozihnoje, Jana Zavadila a dalších členů KSČ, dělníků a drobných zemědělců bylo založeno JZD pro lepší život na vesnici. Zásluhu na založení JZD v Pačlavicích měli také újezdní tajemník okrsku Mozkovice s. Antonín Urban, dále Stanislav Valencím a Josef Surýnek. Přípravný výbor byl ustanoven 4. března 1950. Byl osmičlenný a ihned začal provádět nábor zemědělců do JZD. Předsedou přípravného výboru JZD byl zvolen Jakub Pokorný, člen KSČ, dělník z velkostatku, místopředsedkyně Terezie Přikrylová, členové: František Šádek (předseda MNV), František Kopečný (člen KSČ, obecní strážník), Marie Hanušová (pokladník). Marie Přibylíková (zaměstnanec pohostinství), František Judas (dělník, člen KSČ), Jan Zavadil (drobný zemědělec, člen NS). Již 6. března 1950 se konala v hostinci na Kratochvíli schůze zemědělců a dělníků, kteří se přihlásili do zemědělského družstva. V tento den se vyplňovaly i přihlášky. Prvních zakládajících členů JZD bylo 25. Po schůzi 6. března se přihlásili další, to již bylo 32 členů, do žní bylo 56 členů a do konce roku 1950 mělo JZD 89 členů. V období do 13. 6. 1950 se konaly občas informační schůze pro zemědělce, které byly hojně navštěvovány, a počet členů z těchto schůzí se stále zvyšoval. Zpočátku byli získáni drobní zemědělci, později se usilovalo o získání výkonných zemědělců, ale marně. Tehdy bylo družstvo ještě menšinové. Na první valné hromadě přípravného výboru JZD 13. června 1950 byl zvolen správní výbor a dozorčí rada. Správní výbor měl 8 členů, dozorčí rada 5 členů. Účastníci valné hromady se usnesli, aby členský podíl činil 200 Kč na člena. Druhá valná hromada se konala 9. 10. 1950 za účasti 35 členů. Byla svolána, protože první valná hromada nebyla právoplatná, jelikož JZD ještě nebylo registrováno u krajského soudu v Uherském Hradišti. Druhá valná hromada byla konána za přítomnosti tajemníka Okresní rady družstev s. Conka, zástupce patronátního závodu Zadrev Mozkovice a stálého instruktora s. Coulovce. Schůzi zahájil Jan Zavadil. Po něm vysvětlil Alois Vašíček přítomným členům JDZ tehdejší situaci družstva a přečetl návrh na nové složení předsednictva, dozorčí rady a nové rozvržení úkolů pro jednotlivé členy. Před zahájením voleb přednesl tajemník ORD s. Conk referát o organizaci a práci družstva. Na této schůzi byl zvolen právoplatný předseda JZD Jan, místopředseda František Judas, pokladník Marie Hanušová, jednatel Alois Vašíček. Členové výboru: Alois Najker, František Šádek, Jakub Pokorný, František Kopečný. Do dozorčí rady byli zvoleni: předseda Tomáš Vozihnoj, členové: Oldřich Šlesinger, Alois Najker, Jan Navrátil (č. 92), Marie Přibylíková. První účetní JZD byl Štěpán Přikryl. Do družstva přišel ze strojíren v Prostějově. Od roku 1951 byl v JZD četařem (skupinářem) Antonín Klvač (Bařina), velmi obětavý a svědomitý pracovník, který tuto funkci vykonával 24 let. Všichni funkcionáři, kteří byli zvoleni, své funkce přijali a zavázali se, že své úkoly budou plnit svědomitě. Zároveň byla stanovena odměna předsedy družstva ve výši 50 jednotek za měsíc, což představovalo asi 900 – 1 000 Kč. Na začátku družstevního hospodářství se začalo pracovat na 80 ha orné půdy. Dobytek měl každý člen družstva ještě doma. JZD bylo již při založení zaměřeno v rostlinné výrobě na pěstování obilí, řepy, brambor a pícnin. V živočišné výrobě na výrobu mléka, masa, vajec. Šlo o JZD I. typu. Družstevníci se sdružili ke společné sklizni. Společná práce vylučovala možnost vykořisťování drobného zemědělce těmi, kteří měli potahy a stroje. I větší zemědělci na tom byli lépe. Poskytovali sice potahy, stroje a nářadí, ale nevykořisťovali, protože měli zabezpečen dostatečný počet pracovních sil. Pole zůstala ještě roztříštěna na drobné parcely jako dříve, každý si sel podle svého osevního plánu, úroda se sklízela každému do jeho domu. První vedlejší příjem mělo nové JZD z kopání písku. Písek se kopal pro potřebu družstva, ale i na prodej do okolních vesnic, kde byl oblíben pro dobrou kvalitu. První jej kopal družstevník Vavřín Malý, po něm Emanuel Slavík, který tragicky zahynul 16. 9. 1952, když se utrhla písková stěna. Po této události se písek dále nekopal. JZD zároveň uzavřelo smlouvu o výpomoci s STS v Kroměříži. 6. července zahájili družstevníci první společné žně a sklidili první úrodu. Dne 10. října 1950 přikročilo JZD ve spolupráci MNV k hospodářsko-technické úpravě půdy. menšinové JZD obhospodařovalo 120 ha půdy. Byla to půda 8 rolníků a dále drobných držitelů, kteří ji získali z rozparcelování pačlavického velkostatku. V roce 1951 stoupl počet členů družstva na 106, poněvadž se jeho členy stali všichni bývalí zaměstnanci velkostatku. Dne 11. března se konala schůze (valná hromada) za účasti zástupců KSČ, KNV a ONV, všech předsedů JZD na okrese Kroměříž a patronátního závodu Zadrev Mozkovice. Členové slavnostně na této vlané hromadě přijali provozní řád III. typu. Došlo ke změně funkcionářů. Provozní řád vypadal takto: Členové družstva předali do JZD ke společnému hospodaření veškerou půdu a také mrtvý i živý inventář. Částku za inventář měl člen v družstvu jako zápůjčku, která mu byla později postupně splacena. V soukromém užívání zůstaly nadále obytné a hospodářské budovy. Člen JZD si ponechal 1 dojnici, vepře a drobné zvířectvo. V tomto III. typu nastupovala skutečná společná práce a společné obdělávání půdy, zřizovaly se stáje a začínala se budovat socialistická vesnice. Náhrada za učívání půdy vnesené do družstva se v JZD Pačlavice neprokácela. Záhumenky byly individuální o výměře 0,5 ha. v roce 1951 převzalo JZD definitivně zbytek velkostatku, tj. 20 ha půdy, do společného hospodaření. Získány byly také všechny hospodářské budovy s živým i mrtvým inventářem. Všechno bylo odhadnuto a převzato ve formě investičního úvěru. V družstvu byly čety (skupiny), které pracovaly společně. Vždycky se však společná práce neosvědčila. Například na podzim při sklizni cukrovky se utvořily skupiny 8 žen. Vyoranou cukrovku společně shazovaly na hromady, pak společně okrajovaly. Tyto společné skupiny se neosvědčily. Chyběla dochvilnost do práce, u některých žen to byla chytrost, takže poctivé pracovnice, aby něco vydělaly, dřely na druhé. Tento systém práce se rozpadl a začalo se postaru od výměry. Každá žena měla naměřenou výměru a tento systém práce se ukázal nejspravedlivější. Na valné hromadě v únoru 1952 byl zvolen za předsedu družstva občan ze sousední Lhoty František Hanák. Byl prvním předsedou družstva, který měl kvalifikaci (dvouletou rolnickou školu). Družstevníci za pomoci MO KSČ a některých funkcionářů MNV si udělali rozbor situace ve vesnici. Celé hospodaření družstva v průběhu roku 1952 dokazovalo výhody a přednosti družstevní velkovýroby. Konečným cílem byli, aby v družstvu hospodařili všichni drobní a střední zemědělci v obci. Nábor do JZD pokračoval dále. Když se soudruhům podařilo získat do JZD v obci váženého občana, zemědělce, Josefa Trávníčka (č. 41), majitele 10 ha půdy, roznesla se po vesnici jeho slova: „My všichni dohromady ještě více družstvo zvelebíme.“ Na tato slova začali do družstva vstupovat další drobní a střední rolníci. J. Trávníček tato slova nevyřkl. Byla to jen pomocná zbraň agitátorů. Za jeden den se získalo přes 20 nových družstevníků. Po této akci družstvo získalo 350 ha půdy. Do roku 1960 si družstvo postavilo nový kravín, vepřín, porodnu pro prasnice a drůbežárny, vybudovalo vodovod, pořídilo si dva pojízdné kurníky a rozšířilo elektrické vedení do hospodářských budov. V roce 1963 vznikla nová sušička obilí, roku 1967 byl vystavěn nový kravín, o 6 let později vzniklo kooperační sdružení Morkovsko (JZD Morkovice, Počenice, Dřínov, Věžky a Vlčí Doly), které se roku 1976 stalo součástí JZD Československo-sovětského přátelství se sídlem v Morkovicích.
27.02.1984 v 20:51 Hort Petr