Stavebniny SuchomelPorčův mlýn


Historie
Současnost
Výbor
Fotogalerie
 
Hasiči včera a dnes
Myšlenka k založení Hasičského sboru v Pačlavicích vznikla dne 6. března roku 1894 a u jejího zrodu byly tito občané:

Hasiči z r.1895Ignác Malý – rolník a starosta obce Antonín Hradil – hostinský Cyril Gardavský – toho času učitel v Pačlavicích Agitační a přesvědčovací práce trvaly více než jeden rok a první valná hromada se konala 24. dubna 1895, kde byl založen Hasičský sbor. Do výboru byli zvoleni: - starosta sboru - František Škroníček – správce velkostatku - členy výboru - František Judas – rolník - Martin Hladký – rolník - Josef Cigánek – rolník - František Špatina - rolník - František Krpec - hostinský - ostatní – František Mareček – hostinský - Jan Jaroš – domkář - Jan Mariánek – rolník - Hynek Štětina – krejčí - Josef Šádek – obuvník - Leopold Urban – košikář - Jan Koutný – obuvník - Alois Judas – obuvník - Vincena Malý – obecní sluha - Alois Kopečný – domkař - Bartoloměj Peterka – růženčář - Antonín Přibylík – domkař - Ignác Malý – rolník - MUDr. Josef Helán – lékař - Antonín Hradil – hostinský - František Šádek – kovář - Tomáš Pospíšil – domkař - Jan Trávníček – košikář - František Kopečný – domkař - Josef Zavadil – rolník - Cyril Gardavský – učitel Mimo občanů z Pačlavic se přihlásili do Hasičského sboru i občané ze Lhoty, ale ti přešli do Hasičského sboru ve Lhotě, který byl založen v roce 1899. První starosta Hasičského sboru František Škroníček se po třech měsících vzdal starostenství a na jeho místo byl zvolen lékař MUDr. Josef Helán. Do konce roku 1895 byly pořízeny uniformy a zakoupena čtyřkolová stříkačka od firmy RA Smékal v Čechách pod Košířem u Prostějova. Stříkačka stála 808 zlatých a protože žádná záložna nechtěla tento obnos zapůjčit, museli být vystaveny směnky s ručením Ingáce Malého, Antonína Hradila a Josefa Cigánka.V dalším roce pak byla brigádnicky postavena zbrojnice. V roce 1913 se v Pačlavicích konal Župní sjezd. V roce 1914 po vypuknutí I.světové války se veškerá činnost sboru zastavila až do roku 1920. Většina bratrů hasičů odešla do války. Čtyři se z války už nikdy nevrátili: Jan Jaroš, František Mariánek, Alois Frkal a Jan Viktorín a jeden se vrátil těžce raněn: Filip Zapletal. V roce 1923 byli založeni samaritáni u sboru. Prvním samaritánem byl Antonín Mariánek, čp. 128. V roce 1928 udělal kurz další samaritán Tomáš Vozihnoj, v roce 1930 pak Antonín Mariánek, Jan Zavadil, Pospíšilová Marie, Trávníčková Marie a Přibylíková Božena. V roce 1950 byl zvolen samaritánem František Formánek. V roce 1953 byli samaritáni zrušeni a první pomoc poskytovali členové a členky československého červeného kříže. 26.7.1930 byl sjezd rodáků, kde byla předána první nová motorová stříkačka. 16.června 1935 byla oslava 40.letého výročí trvání Hasičského sboru v Pačlavicích. Slavnost se konala pod patronátem obecního zastupitelstva s tímto pořadem: 5 hod. budíček 8 hod. polní mše za zemřelé členy 10 hod. slavnostní schůze 13 hod. vítání bratrských sborů 14 hod. požární cvičení za účasti sborů Pačlavic, Dětkovic, Morkovic s motorovými stříkačkami a Lhota, Pornice s ručními stříkačkami. Po cvičení bylo předání medailí a diplomů. Potom následovalo seřazení průvodu a odchod do zahrad Jana Mareše a Vavřína Malého, kde byla lidová veselice a večer pak taneční zábava. V roce 1936 ve dnech 28. A 29. června pořádal Hasičský sbor a civilní protiletecká obrana cvičení protiletecké civilní obrany. První den byla pohotovost od 24 hod. – 2 hod. a druhý den od 23. hod. – 1 hod. Nikde nesmělo být světlo, auta jezdila se zastřenými reflektory. Na noční cvičení dozíralo četnictvo. 8. srpna 1942 muselo být předáno veškeré hasičské nářadí do obecné správy obce Pačlavic. 8. července 1945 se konala oslava 50. Výročí založení hasičského sboru v Pačlavicích. V 8 hod. byla před kostelem u apoštolů sloužena polní mše. Na mši šli hasiči v průvodu za doprovodu švábenské kapely. V předu jeli hasiči na stříkačce ozdobené vlajkami. Po mši se šlo k radnici v průvodu a s hudbou. Odpoledne byl hasičský výlet na Kratochvíli. V roce 1950 bylo zakoupeno první auto v historii sboru – osobní auto “Studebacker” pro účely první pomoci při úrazech. Prvním řidičem byl František Šádek. V roce 1953 byla vybudována velká vodní betonová nádrž pod bývalými stájemi velkostatku na návsi naproti Zapletalům. 24. července 1955 byly pořádány oslavy 60.letého trvání sboru. Bylo pořádáno cvičení se strojem a to mladá devítka žáků pod vedení Františka Šádka. Byla provedena ukázka záchrany dětí z hořícího domu. Po cvičení byl nástup u památníku padlých a předání čestných uznání. V roce 1957 bylo vyřazeno osobní auto “Studebacker”. V roce 1962 se vybudovala nová pořární zbrojnice z bývalých stájí u budovy MNV. Stará požární zbrojnice byla zrušena (bylo vybudováno nové autobusové nástupiště a točna pro autobusy). 8. září 1964 bylo přivezeno auto Tatra 805 od vojenského útvaru Příslavice u Olomouce. V roce 1965 byla postavena garáž pro požární auto. V roce 1969 byla dokončena stavba veřejného vodovodu. Pro požární účely bylo zabudováno 28 vodovodních hydrantů Rok 1975 byl rokem významného 80. výročí od založení sboru a po 45 letech se konal sjezd rodáků. Program: sobota 12. července odpoledne – koncert dechové hudby na návsi. V 17 hod. fotbalové utkání TJ. Sokol Pačlavice - TJ Slavoj Morkovice. Večer - taneční zábava v Sokolské zahradě na Kratochvíli. Začátek byl narušen bouřkou, ale potom se zábava vydařila. neděle 13. července 9.hod. před radnicí zahájení a proslov Vlastimila Dostála- tajemník MNV, Františka Judase – předseda MNV a předání medailí, odznaků a čestných uznání. Pak společný odchod v průvodu k odhalení nově vybudovaného pomníku padlých z I. a II. Světové války. Společný oběd v nově postavené administrativní budově JZD Květ Pačlavice. 13. hod. vítání požárních sborů u radnice. 14. hod. seřazení průvodu a odchodu za doprovodu hudby do sokolské zahrady na Kratochvíli. Na hřišti vystoupilo 140 žen ze spartakiádní skladbou a další vystoupení žáků místních škol. Pak následovala zábava. Účast všech rodáků a občanů se pohybovala kolem 1000 lidí. Tato akce byla v historii Pačlavic největší a díky organizátorům se velmi vydařila. V roce 1975 byl postaven nový kovový sušák na hadice u potoka za mostem. V roce 1976 obdržel sbor novou motorovou stříkačku PS 12. V roce 1978 se v Sokolské zahradě uskutečnila požární soutěž. Zúčastnilo se jí 12 družstev. Od roku 1986 do roku 1994 byla určitá stagnace sboru. Nebyly pořádány žádné výlety ani další kulturní akce. Začátek roku 1995 byl ve znamení příprav na 100. výročí založení sboru. Rekonstruovala se budova hasičské zbrojnice. Oslavy proběhly od 7. - 9. čevence . Program: Pátek 7.7.1995 večer taneční zábava na Kratochvíli Sobota 8.7. 1995 – fotbalové sportovní odpoledne Neděle 9.7. 1995 – 9.00 hod vítání hostů 9.30 hod. koncert dechové hudby Zdounečanka 10.00 hod. Ukázka hasičské techniky před kulturním domem 10.30 hod. slavnostní schůze 12.00 hod. společný oběd 13.00 hod. vítání sborů 14.00 hod. společný odchod na Kratochvíli kladení věnce u pomníku padlých 14.30 hod. hasičský výlet Díky mimořádně pěknému počasí se všechny tři dny oslav vydařily. V neděli se účastnilo asi 300 lidí. Od roku 1996 se obnovila tradice masopustního průvodu – ostatků. Od roku 1997 se dále obnovila tradice stavění a kácení máje s prodejem občerstvení a hudbou u hasičské zbrojnice na náměstí. V roce 2001 se vyřadilo auto T 805, které sloužilo k přepravě hasičů i hasičské stříkačky. Každý rok se pořádají tyto akce: Ostatky, stavění a kácení máje, sběr starého železa, hasičské cvičení, Hasičský výlet, chodí se na hasičské výlety k okolním sborům (Dětkovice, Švábenice, Lhota, Pornice, Prasklice, Morkovice, Uhřice), hodová zábava a zakončí se řádnou valnou hromadou na konci roku. Přehled starostů a předsedů od založení sboru 1895 František Škroníček 1895 - MUDr. Josef Helán ztráta kroniky 1859-1923 Josef Gazda – právce velkostatku 1924-1926 Josef Přibylík 1926-1927 František Zapletal 1928-1945 František Pospíšil 1945-1948 Jan Zavadil 1948-1953 Vavřík Malý 1953-1973 Antonín Klvač 1973-1975 Stanislav Najman 1975- Oldřich Šlesinger - 1995 František Pospíšil 1995-dosud Miloslav Gotvald Náčelníci a velitelé od založení sboru 1895-1907 Ignác Malý 1907-1923 Josef Přibylík 1923-1926 Alois Najman 1926-1927 Jindřich Koutný 1927-1928 Alois Najman 1928-1941 Jindřich Koutný 1941-1953 Antonín Klvač 1953-1968 Josef Cigánek 1968-1975 Jaromír Šibl 1975- Jan Zavadil - 1995 Zdeněk Kunovský 1995- dosud Pavel Čech Členi sboru k 1.7.2003 1. Brablík Ladislav 2. Čech Pavel 3. Dobeš Miroslav 4. Foltýn Luboš 5. Frkal Josef 6. Gotvald Miloslav 7. Hanák Václav 8. Hanáková Františka 9. Handl Vladimír 10. Havelka Zdeněk 11. Havelka Milan 12. Hladký Josef 13. Hrnčiřík Josef 14. Kaňová Simona 15. Kocourek Jiří 16. Kunovský Zdeněk 17. Kunovský Rostislav 18. Lasovská Milada 19. Lasovský Vladimír 20. Lasovský Vít 21. Machálek Stanislav 22. Mariánek František 23. Najman Martin 24. Navrátil Vojtěch 25. Navrátil Luděk 26. Němec Přemysl 27. Obruča Zdeněk 28. Pekárek Martin 29. Pospíšil František 30. Procházková Jaromíra 31. Přikryl Štěpán 32. Rábek Jaroslav 33. Řezníček Tomáš 34. Soldán Josef 35. Soldán Jiří 36. Soldánová Miroslava 37. Soukeník Petr 38. Soukeníková Marta 39. Staněk Vladimír 40. Staňková Pavlína 41. Šádek František 42. Šibl Jaromír 43. Vašíček Svatopluk 44. Vašíčková Radoslava 45. Vdoleček Jan 46. Vdoleček Petr 47. Vdolečková Eva 48. Zavadil Jan 49. Zavadilová Marie 50. Zdražil Stanislav 51. Zdražilová Gabriela Přehled požárů a zátop: 1898 – vyhořelo č.p. 96 – Jana Viktorína č. p. 28 – Jana Judase 1899 – vyhořela hájenka u Zdravé vody od vadného komína. Hasiči nemohli použít stříkačky, protože byl silný mráz. 1901 – vyhořelo č.p. 93 Anežka Trávníčková (na Bařině) a č.p. 84 Adamčíkovi 1904 – shořela stodola Františka Zapletala č. p. 20 1905 - vyhořela při pálení cihel cihelna velkostatku 1906 – vyhořela stodola Františka Horáka č.p.108 – řezníka 1922 – shořela stodla Hynka Navrátila č.p. 69 s hospodářským zařízením - vyhořela parní pila velkostatku 1926 – požár v Dětkovicích - požár v Pornicích na samotě “Švábka”, kde vyhořely mlaty pačlavského velkostatku. Při tomto požáru se stalo neštěstí. Stříkačka se při rychlé jízdě převrhla. Dva bratři byly těžce zraněni a tři lehce. - 22. 11. došlo k největšímu požáru v historii sboru. Vyhořely velké mlaty velkostatku, které byly naplněny nevymlácenou rží. Jeho likvidace trvala několik dnů. Režná sláma létala po vesnici a bylo nutno polévat všechny doškové střechy na mlatech a hnojiště. Nejvíce byl ohrožen zámek a jeho nejbližší okolí. Podařilo se jej po velkém úsilí ochránit vodou. Při tomto požáru bylo přítomno 12 hasičských sborů s 240 hasiči, pracovalo 13 stříkaček. Byli zde i 2 motorové stříkačky jedna z Vyškova a jedna z Kroměříže. 1927 – vyhořelo č. p. 32 domkařky Josefy Špidlové a sousední domky č.33 Aloise Knapa , č.p. 34 Josefa Bělunka a č.p. 90 Martina Kunovského. Shořeli jen střechy. 1934 – vyhořel domek č.p. 93 v dílně Ferdinanda Trávníčka a sousední dům č.p. 84 Josefa Adamčíka 1968 – požár domku Jana Dopity v Pornicích 1970 - ve večerních hodinách se přihnala velká bouře, která byla doprovázena silným deštěm a krupobitím. Byl zaplaven domek č.p.95 Anežky Medkové, kde voda dosáhla v domě do výše 20 cm a dále dům č.p. 127 Hynka Navrátila a stodola Františka Churého. V záhumení u p. Přecechtělové. 1984 - krátká silná průtrž mračen, která vytopila č.p. 53 Josefa Soldána – voda se hnala přímo z polí a bahno zatopilo celý dům. 1986 – požár u sklenáře p. Jančíka – shořela střecha 1988 – požár u p. Kunovského – shořela střecha 1994 – požár kůlny p. Najmana – díky včasnému zásahu našeho sboru neshořel i dům. 2003 – silná průtrž mračen vytopila znovu č.p. 53 Josefa Soldána – tak jako před 19. lety se z polí bahno dostalo na dvůr i do domu. Sklepy a chlévy měly zatopeny i důmy sousedů u p. Josefa Hladkého a Josefa Judase.
28.07.2003 v 06:08 Kaňová Simona,Hort Petr