Stavebniny SuchomelPenzion u tří volů


Historie
Současnost
Fotogalerie
 
L.P.1965
Malba kostela v roce 1965:
Zadána charitě, chrámové službě v Červeném Kostelci, okres Náchod. Lešení postavil Josef Najman, s pomocí ochotných mužů – fošny půjčili: farní úřad ve Švábenicích, JZD v Pačlavicích, Fr. Mimíček, J. Vdoleček.

Ve svátek na Nebevstoupení Páně – 27. května přišli 2 malíři – Crhák a Pazler a den na to dali se do práce. Starý nános barev oškrabán, malba otlučena – nerovnosti ve zdi a klenby vyrovnány – trvalo to celé týdny – pomáhal zedník Novák z kláštera. Konečně přikročeno k tónování starým vápnem, které daroval Šibl. Malíři i ostatní pomocníci stravováni a ubytováni na faře. Mezitím vyjednáváno o nátěru a opravě oken, restaurování obrazů na klenby. Okna důkladně opravena, vadná skla vyměněna, plně natřena – též natřena ostatní dřevěná místa v kostele. Obrazy restauroval akademický malíř Dr. Sysel z Kroměříže – obraz Nejsv. Trojice na klenby zcela znova namaloval a přizpůsobil barvami obrazu sv. Martina. Opravena i kaple Nejsv. Trojice. Celá práce trvala 2 měsíce – zbývala ještě oprava kazatelny a bočních oltářů, práce musela být přerušena, poněvadž pozlacovač Bohuš Křížala musel jíti na Slovensko – po několika týdnech se vrátil, 3 týdny pracoval na opravě kazatelny a obou bočních oltářů. Dva andělíci z hlavního oltáře posláni do Černého Kostelce k přemalování. Zaplaceno za první práce do Červeného Kostelce
14.145 Kčs, za druhé práce – oprava oltářů, kazatelny 4.433 Kčs, v tom nejsou zahrnuty a byly placeny ještě zvlášť práce natěračské, práce restaurace obrazů, malování obrazů Nejsv. Trojice, různé pomocné práce a za materiál. Vše zaplaceno z prostředků farnosti. Vše ke cti a slávě Boží.
Deo gratias.

Nový kříž na hřbitově:
Poněvadž dosavadní kříž na hřbitově časem již hodně utrpěl, má býti pořízen kříž nový. Na tento účel sebráno do konce listopadu 1965 – 6.113 Kčs.
V neděli 2. ledna 1966 rozloučil se Alfons Kresta s farníky – „Všechno má svůj čas“ praví Kniha kazatel. Je čas přicházení, je čas odchodu. 4. února 1941 za sněhové vichřice přišel jsem do Pačlavic – přicházení, teď čas odchodu. Jedinej, kdo neodchází, kdo své místo nepředává nikomu, je dobrotivý věčný Bůh – dobrotivému věčnému Bohu děkuji za těch 25 let svého působení v Pačlavicích. Nezapomenu – 25 let se nedá vymazat z paměti lidské. Děkuji všem, kdož mně pomáhali. Vzpomeňte též na mě – v modlitbě, potřebujeme pomoci boží a všechny vás odporoučím k milosrdenství Božímu, jak jsem vždy učíval milosrdenství Boží, ať nás přijme do své dobrotivé náruče a přivede nás všechny, kde už není rozloučení. S Panem Bohem.
Alfons Kresta
22.07.2003 v 13:28 Alfons Kresta,Hort Petr